Klientka během 4 týdenního udržovacího období přibrala téměř 2 kg. Proč to není špatně?

Kalorický deficit je základem redukce hmotnosti. Nemusí ale trvat bez přerušení.

Podle Roubíka a Šindeláře (Moderní hubnutí, 2024), kteří shrnují dostupný výzkum včetně metaanalýzy Harris et al. (2018), mohou plánované dietní přestávky zmírnit některé projevy metabolické adaptace na kalorický deficit a především být užitečným nástrojem pro dlouhodobou udržitelnost redukce.

Realita z mé praxe:

S klientkou po padesátce máme za sebou úspěšnou redukční fázi (–5,7 kg tuku, svalová hmota dle bioimpedančního měření zachována). Aby si její tělo i hlava odpočinuly od deficitu, zařadily jsme na 4 týdny v udržovacím kalorickém příjmu. Po měsíci ukázala ranní váha +1,8 kg.

Kdybychom sledovaly jen toto jedno číslo, vypadalo by to jako krok zpět. Jenže my měříme i centimetry:

- Boky: beze změny

- Stehna: beze změny

- Paže: beze změny

Co tedy mohlo stát za nárustem hmotnosti?

- Svalový glykogen: Při vyšším příjmu sacharidů se doplňují zásoby glykogenu. Na každý gram uloženého glykogenu se vážou přibližně 3–4 gramy vody. Svaly jsou plnější a hydratovanější.

- Objem trávení: Větší porce a více vlákniny fyzicky leží v žaludku a střevech.

- Hormony: Zadržování vody v souvislosti s menstruačním cyklem / hormonálními změnami.

- Tuk: Nelze vyloučit ani určitý podíl skutečného nárůstu tukové tkáně. Samotná změna hmotnosti nám ale neřekne, jak velký tento podíl byl.

Klientka si od redukce psychicky odpočinula a teď startujeme další redukční blok.

Číslo na displeji váhy je jen součet hmotnosti kostí, tkání, orgánů, jídla v žaludku a zadržené vody. Neukazuje ničí hodnotu a mnohdy ani skutečný progres.

8.10.2026